První Panamericana
se jela v květnu 1950.
Původně šlo o oslavu
otevření cesty
z USA do Guatemaly.

První Panamericana se jela v květnu 1950. Původně šlo o oslavu otevření cesty z USA do Guatemaly. Jezdili zde proslulí závodníci jako Fangio, Farina, Chiron a celá řada dalších. Závody byly dost obtížné a továrny Ferrari a Porsche si zde zvykly prezentovat potenciál svých aut. První ročník vyhráli Hershel McGriff s Rayem Elliottem na Oldsmobilu. Druhý ročník už se stal kořistí Ferrari 212 Inter Vignale posádky Piero Taruffi - Luigi Chinetti, třetí ročník vyhráli Němci Kling a Klenk na Mercedesu 300 SL a roku 1953 zvítězil Juan Manuel Fangio na Lancii D24, český krajan Jaroslav Juhan s Porsche nedojel. O rok později ale už byl v cíli na čtvrtém místě, když jel v Porsche 550 Spyder bez spolujezdce, vyhrál Umberto Maglioli na Ferrari 375. Ze 150 startujících jich bylo klasifikováno jen 85. Pak ale přišla tragédie v Le Mans a další ročníky Panamericany se už nejely.

V současné obnovené podobě měří trať stále kolem tří tisíc km a jezdí se částečně po bývalé trase. Závodí se v deseti kategoriích podle stáří vozu, autenticity a zdvihového objemu motoru. Nejvíce jsou ve startovním poli zastoupeny americké cestovní vozy z 50. a 60. let. Přestože tu jezdí vozy jako Porsche 911 nebo Jaguar E, z posledních 19 ročníků vyhrál sedmnáctkrát Studebaker, značka, která už neexistuje. Nejoblíbenějším vozem účastníků je totiž Studebaker Champion Regal Starliner z roku 1953 navržený Raymondem Loewym. Má mimo jiné výhodně aerodynamickou karosérii, což se hodí, protože na trati jsou úseky, kde se jezdí rychlostmi až 260 km/h. Přestože se jedná o vozy vzhledově z 50. let, skrývají většinou techniku moderních vozů z NASCAR, motory V8 mají přes 500 k. Jedná se tedy stále o skutečný a poměrně nebezpečný závod, který nelze srovnávat třeba s obnovenými jízdami Mille Miglia. Nejčastějším vítězem revivalu je Francouz Pierrede Thoisy, který se svým Studebakerem vyhrál už sedmkrát, v posledních letech ale vyhráli i známí skandinávští rallyoví veteráni Stig Blomqvist (2009) a Harri Rovanperä (2010), oba samozřejmě také na Studebakerech.

V roce 2014 vyjeli na Carreru Panamericanu první české posádky od dob Juhanových, a hned se umístily výborně. Vojtěch Štajf s Vladimírem Zelinkou vyhráli třídu Historica A Plus a celkově obsadili výborné 11. místo. Petr Kačírek s Jaroslavem Jugasem skončili čtvrtí ve třídě Historica B a čtrnáctí absolutně. Jaroslav Petrásek s Karlem Jirátkem obsadili 8. příčku v klasifikaci třídy Historica B.